02 January 2017

Year 2016, the best year in my life


Minlý rok jsem zjistila, že číslo 2016 je moje nejšťastnější. Každý rok je jiný. Jiné zážitky, cíle, nové zkušenosti... Ale tentokrát se můj osud rozhodl odbočit do uplně neznámé ulice. Nejkrásnější rok utekl rychlostí blesku, že ani trvdými tréninky jsem ho nedohnala. Ale o to tu jde, chvilku se zastavte a uvědomte si, že ty nejlepší momenty nejsou nikdy plánované.

"Life is to be enjoyed, not just endured"


Už první den v minulém roce to vše začalo. Nejen, že jsem se po hlavě pustila do učení maturitních otázek, ale hlavně jsem potkala Love of Life. Teď, přesně o rok později spolu slavíme Nový rok v Kanadě. Kdo vymýšlí scénáře na náhody? Protože já mám v kapse jednu pohádku o tom, jak jedna sekunda dokáže převrátit nalajnovaný život naruby (nebo spíš z rubu na líc, takhe to má prostě být!).
Ten rok se událo takových věcí, krásných i zlých. Nejkrásnější dovolená v Thajsku, maturitní ples, první (i druhý) půlmaraton, práce ve Španělsku, poznání nových přátel, spolupráce se značkou Noire, a pak ta dlouhá cesta do Kanady.

S Honzou jsme oba poprvé slavili Vánoce bez rodiny, ale zato v přímém přenosu přes FaceTime. V sobotu 24. ráno jsme vyjeli do Victorie, hlavního města Britské Kolumbie. Den předtím mi dokonce ukáplo i pár slz, jak mi v tu chvíli rodina chyvěla. A nebylo to jenom při krájení cibule na bramborový salát. Ještě, že ty babičky mají chytré telefony a umí poslat starý rodinný recept na nejlepší salát, to hned zlepší náladu. Honza se pustil do výroby domácího Baileys - RECEPT ZDE
Takže do Victorie jsme dorazili někdy kolem druhé odpoledne, oba plné ruce tašek s předpřipraveným jídlem. Vánoční procházka po městě a hurá smažit řízky a péct lososa. Ten kapr mi chyběl víc než cukroví. Druhý den jsme se tradičně rozhodli zůstat ležet celý den v posteli a dívat se na americké pohádky. Sám doma 1 a 2 pořád dokola. Pak pro změnu jeden program, kde na obrazovce plápolá oheň v krbu, velmi užitečný kýč, který v takové dny uvítáte. 


Prvního ledna jsme vyrazili na Grouse Mountain. Občas se totiž ve Vancouveru stane, že přestane pršet a svítí sluníkčo. Vypadalo to tam naprosto pohádkově. Několik metrů bílého prašanu a růžové sluneční světlo prosvítající skrz stromy. A tak jsme hned na Nový rok poznali nejdokonalejší obrázek Kanady.


I vám přeji úspěšný rok 2017 a užívejte si každé chvíle. Pijte jen to nejlepší víno a buďte happy. Život je pohádka. 


1 comment:

  1. krásne zasnežené fotky! som rada, že máš za sebou krásny rok a do nového ti želám minimálne toľko pozitívneho, ako v minulom! :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    ReplyDelete

Thank you so much for your lovely comments

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...